5.3.2. Slabé jednosytné zásady

Postup odvození vztahů pro výpočet pOH roztoků slabých zásad a způsob použití je zcela obdobný jako v případě pH, resp. [H₃O⁺] slabých jednosytných kyselin. Obecný vztah pro koncentraci OH^- má tvar

   (35)

Disociační (aktivitní) konstanta zásady je definována

K_B = a_B · a_OH^- / a_BOH

a lze ji zjistit ze vztahu:

pK_BH⁺ + pK_B = pK_w

Disociační konstanty konjugovaných (kationtových) kyselin pK_BH⁺ jsou uvedeny v chemických tabulkách (viz tab. 8).

Při výpočtu pH roztoků slabých zásad zjistíme nejprve přibližnou hodnotu pH, resp. pOH podle vztahu (36)

            (36)

kterou pak dále zpřesňujeme s tolerancí 5%:

1. Je-li pOH ≥ 1,30 – log c_B a pH > 1,30 + pOH, vypočtená hodnota je správná.
2. Je-li pOH ≤ 1,30 – log c_B, výpočet je třeba upřesnit buď postupnou aproximací

      (37a)

   nebo výpočtem pomocí kvadratické rovnice

      (37b)

3. Je-li ([OH^-] – [H₃O⁺]) < 0,05c_B a roztok má přibližně neutrální reakci, počítáme podle vztahu

      (38)

4. Je-li iontová síla roztoku I > 0,001, počítáme s koncentračními konstantami K_B a K_w.

K výpočtu pH lze také použít disociačního stupně α, neboť [OH^-] = c_B · α, tedy

   (39)

Řešené příklady:

Příklad 5.61 

Jaká je hodnota pH 0,2 molárního roztoku hydroxidu amonného, který je disociován na 0,955 %?

Příklad 5.62 

Jaký hmotnostní obsah amoniaku má roztok hydroxidu amonného o pH 10,50? pK(BH⁺) = 9,245; M_r(NH₃) = 17,03.

Příklad 5.63 

K objemu 30 ml 0,5M-NH₄Cl bylo přidáno 150 ml 0,1 molárního roztoku KOH. Jaké je pH výsledné směsi? pK(BH⁺) = 9,245.