Referentní elektrodou rozumíme poločlánek s konstantním potenciálem, k němuž se vztahuje potenciál měrné (indikační) elektrody. Primární referentní elektrodou je standardní vodíková elektroda (SHE), jejíž potenciál je nulový při všech teplotách (definitoricky). V praxi se používají tzv. sekundární referentní elektrody, které jsou konstrukčně mnohem jednodušší než SHE. Jsou to elektrody II. druhu realizované jako kov pokrytý vrstvičkou své málo rozpustné soli ponořený do roztoku aniontů této soli. Nejpoužívanější jsou:

kalomelová elektroda (rtuť pokrytá vrstvou Hg₂Cl₂ v roztoku KCl):

Hg, Hg₂Cl₂ | KCl

Na fázovém rozhraní se ustavuje rovnováha

Hg₂Cl₂ + 2e 2Hg + 2Cl^-

Potenciál elektrody je určen aktivitou chloridových iontů v roztoku:

při 25 °C:

E =E^o (Hg₂Cl₂) - 0,059 log a(Cl^-) = 0,268 - 0,059 log a(Cl^-)

argentchloridová elektroda (stříbrný drátek pokrytý vrstvou Ag/AgCl v roztoku KCl)

AgCl + e Ag + Cl^-

merkurosulfátová elektroda (rtuť pokrytá vrstvou Hg₂SO₄ v roztoku K₂SO₄ nebo H₂SO₄):

Hg₂SO₄ + 2e 2Hg + SO₄^2-

Argentochloridová elektroda

Merkurosulfátová elektroda

Zpět