Příklad 4.6
Stanovení železitých iontů bylo provedeno redukcí jodidem draselným a ekvivalentní množství vzniklého jodu bylo ztitrováno thiosíranem sodným. Jsou výsledky metody A (titrace ihned po smíchání složek) a metody B (titrace po 30 minutách od smíchání) v mezích náhodných chyb?
Metoda A: 13,29%, 13,36%, 13,32%, 13,53%, 13,56%, 13,43%, 13,30%, 13,43% Fe
Metoda B: 13,86%, 13,99%, 13,88%, 13,91%, 13,89%, 13,94%, 13,80%, 13,89% Fe

Řešení:

průměry výsledků:            A = 13,402 % Fe     B = 13,895 % Fe
směrodatné odchylky (6): sA = 0,1031 % Fe    sB = 0,0558 % Fe
rozptyly:                           sA2 = 0,0106     sB2 = 0,0031
sourodost (15):                 FA = = 3,419 < Fα = 3,787 pro n = 8 a α = 0,05

Poměr rozptylů není statisticky významný, výsledky jsou sourodé.

Shodnost průměrů (16): t = = 11,144

Kritická hodnota tα = 2,145 pro α = 0,05 a počet stanovení 2n – 1 = 15 (tab. 4) ukazuje, že t > tα, a tedy rozdíl průměrů je statisticky významný.

Shodnost průměrů podle (17): u = = 1,071

Kritická hodnota uα = 0,186 pro α = 0,05 a počet stanovení nA = nB = 8 (tab. 6), a tedy i podle Lordova testu je rozdíl průměrů statisticky významný. Abychom mohli rozhodnout, která z metod je zatížena soustavnou chybou, museli bychom znát skutečný obsah železa μ ve vzorku.

Zpět