|
Na základě doporučení mezinárodní instituce ISO (International Organization for
Standardization) je téměř ve všech státech světa (ve více než 130 zemí) používána s
různou důsledností soustava jednotek SI (Systeme Interational d'Unités). U nás tato
soustava vstoupila v platnost 1.1.1980 a její použití určuje ČSN 01 1300. V systému se
vychází z předpokladu, že každé fyzikální veličině přísluší vždy jediná jednotka SI.
Jednotky SI se dělí do čtyř skupin: jednotky základní, doplňkové, odvozené, násobné a
dílčí.
Základní jednotky k sedmi základním veličinám jsou:
| Veličina | Symbol | Jednotka | Symbol
| | délka | l | metr | m
| | hmotnost | m | kilogram | kg
| | čas | t | sekunda | s
| | elektrický proud | I | ampér | A
| | termodynamická teplota | T | kelvin | K
| | látkové množství | n | mol | mol
| | svítivost | Iv | kandela | cd
|
Doplňkové veličiny a jejich jednotky jsou dvě: rovinný úhel (radián, symbol
rad) a prostorový úhel (steradián, symbol sr).
Odvozené jednotky jsou odvozeny ze základních a doplňkových
jednotek SI pomocí definičních vztahů. Počet těchto jednotek není omezen,
pro některé byly stanoveny závazné názvy, jiné mají názvy zvláštní
(např. newton, pascal):
| Veličina | Symbol | Jednotka
| | název | symbol | rozměr (definice)
| | plocha | A | | | m2
| | objem | V | | | m3
| | hustota | ρ | | | kg·m-3
| | rychlost | u, v | | | m·s-1
| | molární hmotnost | Mx | | | kg·mol-1
| | koncentrace látková | cx | | | mol·m-3;
| | síla | F | newton | N | kg·m·s-2
| | tlak | p | pascal | Pa | kg·m-1·s-2 (= N·m-2)
| | energie | E | joule | J | kg·m2·s-2
| | elektrický náboj | Q | coulomb | C | A·s (= J·V-1)
| | elektrické napětí | U, E | volt | V | J·A-1·s-1 (= W·A-1)
| | elektrický proud | I | ampér | A | C·s-1
| | výkon | P | watt | W | kg·m2·s-3 (= J·s-1)
|
Násobné a dílčí jednotky soustavy SI se tvoří dekadickými násobky výchozích
jednotek (s výjimkou kilogramu) pomocí normalizovaných předpon, např. milimetr (mm),
kiloohm (kΩ):
| Násobek | Předpona | Symbol | Zlomek | Předpona | Symbol
| | 1018 | exa | E | 10–1 | deci | d
| | 1015 | peta | P | 10–2 | centi | c
| | 1012 | tera | T | 10–3 | mili | m
| | 109 | giga | G | 10–6 | mikro | µ
| | 106 | mega | M | 10–9 | nano | n
| | 103 | kilo | k | 10–12 | piko | p
| | 102 | hekto | h | 10–15 | femto | f
| | 101 | deka | da | 10–18 | atto | a
|
Předpony hekto, deka, deci a centi nejsou v chemii běžně užívány.
Kromě jednotek základních a odvozených, příp. doplňkových, a jejich násobků a dílů,
lze z praktických důvodů používat jednotky vedlejší, jejichž seznam stanoví ČSN 01 1300
z r.1987. Jsou to např.: minuta (min), hodina (h), den (d), (úhlový) stupeň, (úhlová)
minuta, vteřina, litr (l) a jeho násobky či zlomky, tuna (t), Celsiův stupeň (°C),
hektar (ha), elektronvolt (eV).
|
|