Smísením roztoků kovového iontu M a ligandu L se po jisté době ustaví rovnováha

M + n L ML_n

Koncentrace vzniklého komplexu a obou jeho složek jsou určeny stabilitou komplexu, kterou charakterizuje konstanta stability

   (1)

Rovnovážná koncentrace kovového iontu [M], kterou nejčastěji při reakcích zjišťujeme, je obvykle velmi nízká, proto se vyjadřuje v logaritmickém tvaru: pM = – log [M].

6.1. Rovnováha při vzniku komplexu ML

Při vzniku jednoduchého a současně jediného komplexu ML ustaví se rovnováha

   (2)

definovaná konstantou stability

   (3)

Ze vztahu (3) a celkové koncentrace kovového iontu je pak možno vypočítat rovnovážnou koncentraci centrálního iontu M:

   (4)

   (5)

Rovnovážná koncentrace ligandu je vyjádřena rozdílem celkových koncentrací složek:

    kde c_L > c_M   (6)

Pokud při tvorbě komplexu ML jsou koncentrace složek stejné, tj. c_M = c_L a tím také [M] = [L], pak podle (4) platí

c_M = [M](1 + β₁[L]) = [M](1 + β₁[M])

a úpravou se obdrží kvadratická rovnice (7), jejíž kladný kořen je hodnota [M]:

   (7)

U velmi stabilních komplexů je [M] « c_M, a tedy lze v tomto případě lineární člen [M] v rovnici (7) zanedbat, čímž se získá jednoduchý vztah

resp.    (8)

Koncentrace M je zpravidla velmi nízká hodnota, proto se v praxi používá logaritmického tvaru:

pM = log[M].

Řešené příklady:

Příklad 6.1 

Jaká je koncentrace měďnatých iontů v roztoku, jestliže k objemu 100 ml 0,01M-Cu²⁺-iontů byl přidán chelaton 3 téže koncentrace v množství: a) 50 ml, b)100 ml, c) 110 ml? log β_CuY = 18,8 (Y je běžně užívaný symbol chelatonu místo obecného L).