3.3. Srážecí titrace

U srážecích reakcí, z nichž nejběžnější je argentometrie, příp. merkurometrie, se stanovovaný ion převádí odměrným činidlem na málo rozpustnou sraženinu. Molární poměr reagujících složek se určí z příslušné rovnice.

Řešené příklady:

Příklad 3.61 

Roztok chloridu draselného byl připraven rozpuštěním 1,0514 g KCl a doplněním na objem 500 ml. K titraci 10 ml tohoto roztoku se spotřebovalo 5,87 ml roztoku dusičnanu rtuťného. Jaká je látková koncentrace titračního činidla? M_r(KCl) = 74,551.

Příklad 3.62 

Vzorek stříbrné slitiny hmotnosti 0,4238 g byl rozpuštěn v kyselině dusičné. Při titraci vzniklého roztoku bylo spotřebováno 26,15 ml roztoku KSCN. Stanovení titru činidla bylo provedeno na navážku 0,03028 g kovového stříbra. Po jeho převedení do roztoku bylo spotřebováno 2,74 ml roztoku KSCN. Jaký je hmotnostní obsah stříbra ve slitině? A_r(Ag) = 107,87.

Příklad 3.63 

Směs KCl a KBr hmotnosti 0,200 g byla rozpuštěna a stanovena argentometricky. Spotřeba 0,0996M-AgNO₃ byla 18,20 ml. Jaký je hmotnostní obsah jednotlivých složek ve směsi? M_r(KCl) = 74,551; M_r(KBr) = 119,00.