| |
| |
VI.1. Coulometrie za konstantního potenciálu
- Příklad VI.1.1
- Do elektrolytické nádobky se rtuťovou katodou, obsahující 50 ml 1M-NH3 a 1M-NH4Cl,
bylo přidáno 25 ml roztoku NiSO4. Elektrolýza byla provedena při potenciálu katody –1,20 V
(vs. SKE). Na integrátoru byl změřen náboj 1448 C. Jaká byla původní koncentrace nikelnaté soli?
- Příklad VI.1.2
- Kyselina pikrová byla coulometricky zredukována se 100 % výtěžkem na
bis-(4-hydroxy-3,5diaminofenyl)-hydrazin (tj. 17 elektrony). Jaká hmotnost (v mg) kyseliny pikrové
odpovídá náboji 1 C? Mr(k.p.) = 229,1
- Příklad VI.1.3
- Při coulometrickém stanovení bismutu na Hg-elektrodě (Ek = –0,35 V [vs. SKE],
prostředí 0,5 M-vínanu) vzniklo v přídavném coulometru na vodík a kyslík 25,28 ml plynu (0 °C,
101,325 kPa). Mr(Bi) = 208,98
Vypočítejte: a) teoretický objem plynu vyloučený nábojem 1C; b) množství Bi v elektrolytické nádobce
(použijte pokusně nalezeného objemu 0,1739 ml C–1)
- Příklad VI.1.4
- Selen ve vzorku byl převeden na seleničitan, acidita roztoku byla nastavena na pH 8,9 tlumičem,
k tomu byl přidán základní elektrolyt. Stanovení selenu bylo provedeno na rtuťové katodě redukcí
SeO32- na H2S při potenciálu –1,80 V (vs. SKE) se 100 % proudovou
účinností. Jaké je množství selenu ve vzorku, jestliže za 100 vteřin byl proud 222 mA, za 600 vteřin
32 mA? Mr(Se) = 78,96
- Příklad VI.1.5
- Analyt byl podroben elektrolýze za konstantního potenciálu. Bylo zjištěno, že proud po 12 minutách klesl
na 25 % původní hodnoty. Jaká je potřebná doba k tomu, aby elektrolýza proběhla z 90 %, 99 %, 99,9 %,
99,99 % ?
- Příklad VI.1.6
- Při elektrolýze PbCl2 v 0,5M-KCl na rtuťové elektrodě, udržované na konstantním potenciálu
Ek = –0,50 V (vs. SKE), byly počáteční proudy Io pro jednotlivé
koncentrace:
co: 2·10–3 5·10–3 1·10–2 mol/l
Io: 56 151 252 mA
Za jakou dobu proběhne redukce z 99 %, je-li koeficient přenosu hmoty k = 0,037 min–1 ?
- Příklad VI.1.7
- Roztok 100 ml 0,001M-CdSO4, obsahující 0,1M-KNO3 jako základní elektrolyt, byl
elektrolyzován na rtuťové velkoplošné katodě (10 cm2) při konstantním potenciálu –0,90 V
(vs. SKE), roztok byl míchán konstantní rychlostí. Počáteční proud Io byl 27,02 mA,
koeficient k = 0,0365 min–1
a) Jaký byl proud v časech 1, 5, 10, 15, 30, 60 min?
b) Za jakou dobu klesne koncentrace Cd2+-iontů na tisícinu původní hodnoty?
- Příklad VI.1.8
- Roztok kyseliny pikrové v 1M-HCl byl redukován na rtuťové velkoplošné katodě při potenciálu –0,65 V
(vs. SKE) se 100 % proudovým výtěžkem. Za 100 vteřin po zahájení elektrolýzy protékal proud 222 mA,
za 600 vteřin proud 32 mA. Jaké množství kyseliny pikrové bylo v roztoku, předpokládáme-li redukci až
na triaminoderivát? Mr = 229,1
C6H2(OH)(NO2)3 + 18 H+ + 18 e– → C6H2(OH)(NH2)3 + 6 H2O
- Příklad VI.1.9
- Na Hg-elektrodě bylo při potenciálu –1,80 V (SKE) redukováno 100 ml 2,15·10–3 molárního
roztoku SeO32- při pH 8,9. Jaký je náboj spotřebovaný při elektrolýze a počet
elektronů? Z naměřených hodnot sestrojte grafické závislosti.
t | 72 | 180 | 360 | 720 | 1080 | 1440 | 1800 | 2520 | 3600 s
| It | 157 | 135 | 105 | 63,7 | 39,5 | 23,4 | 14,2 | 5,23 | 1,17 mA
| log It | 2,190 | 2,130 | 2,021 | 1,804 | 1,597 | 1,369 | 1,152 | 0,719 | 0,068
|
- Příklad VI.1.10
- Na rtuťové katodě při potenciálu –1,50 V (vs. SKE) byla ve ftalátovém tlumiči (pH 2,65) redukována
kyselina p-nitrobenzoová. Elektrolýza 0,112 ml 1,10·10–3 molárního roztoku analytu
probíhala 125 minut. Na počátku byl proud 10,59 μA, na konci 2,07 μA. Kolik elektronů se zúčastňuje
elektrodové reakce? Mr = 167,124
- Příklad VI.1.11
- Vzorek 0,3619 g kyseliny tetrachloropikolinové (C5NCl4COOH, derivát pyridinu) byl
rozpuštěn v destilované vodě, přenesen do odměrné baňky 1000 ml a doplněn na definovaný objem. Množství
10,00 ml vzorku bylo podrobeno úplné elektrolýze na porézní stříbrné katodě, spotřeba náboje činila
5,374 C. Kolik elektronů bylo potřeba na redukci kyseliny?
Mr(C5NCl4COOH) = 260,89
- Příklad VI.1.12
- o-nitrofenol byl redukován na Hg-elektrodě na aminofenol při potenciálu –0,5 V (vs. SKE). Po 2 minutách
elektrolýzy byl naměřen proud 182 mA, po 10 minutách klesl na 126 mA. Jaké množství o-nitrofenolu bylo
v roztoku? Mr = 139,11
C6H4(OH)NO2 + 6 e + 6 H+ → C6H4(OH)NH2 + 2 H2O
- Příklad VI.1.13
- Roztok obsahující chloridové a bromidové ionty byl oxidován na stříbrné anodě při potenciálu 0,25 V
(vs. SKE). Elektrolytem byl 0,2 molární acetátový pufr. Po vysušení elektrody činil přívažek 0,2550 g.
V přídavném coulometru na vodík a kyslík vzniklo 65,18 ml plynu (přepočteno na normální podmínky).
Jaký je obsah (v gramech) chloridu a bromidu ve vzorku? Mr(Cl) = 35,45; Mr(Br) = 79,90
|
| | |
|
|