VIII.2. Konduktometrie nepřímá – (konduktometrické titrace)

Příklad VIII.2.1 

Vypočítejte procentuální změnu specifické vodivosti (konduktivity) při titraci 0,005M-HNO₃ roztokem 0,1M-NaOH od počátku do bodu ekvivalence (25 °C):
a) neobsahuje-li kromě titrované kyseliny další vodivé složky a změna objemu v ekvivalenci je zanedbatelná;
b) je-li konduktivita titrovaného roztoku na počátku titrace zvýšena neutrální solí na hodnotu
0,02 S·cm^–1.

Příklad VIII.2.2 

Roztok obsahující 0,01 molu BaCl₂ ve velkém zředění je titrován roztokem Li₂SO₄ (25 °C). Vypočtěte molární vodivost roztoku za předpokladu, že změna objemu je zanedbatelná: a) na začátku titrace,
b) v bodě ekvivalence, c) po přídavku 0,02 molu Li₂SO₄. Jaký tvar bude mít titrační křivka?

Příklad VIII.2.3 

Vzorek směsi kyseliny octové a chlorovodíkové byl v 50 ml odměrné baňce doplněn redestilovanou vodou po značku. Alikvotní objem 10 ml byl odebrán do kádinky a k němu bylo přidáno 90 ml redestilované vody. Vzorek byl titrován odměrným roztokem 0,5023 M-NaOH s konduktometrickou indikací bodu ekvivalence. V průběhu titrace byly zaznamenány následující hodnoty vodivosti G:

V (ml)	0	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
G (mS)	6,039	4,512	3,016	1,633	1,874	2,111	2,344	2,850	3,815	4,761	5,692

Sestrojte titrační křivku z hodnot korigované vodivosti , kde V₀ je počáteční objem titrovaného roztoku a V_NaOH objem přidaného titračního činidla, a určete hmotnostní koncentrace jednotlivých kyselin v původním objemu 50 ml vzorku. M_r(HC1) = 36,465; M_r(CH₃COOH) = 60,054.