| |
| |
VIII.1. Konduktometrie přímá
- Příklad VIII.1.1
- Jakou odporovou konstantu ψ má vodivostní nádobka, jestliže při kalibračním měření
s roztokem 1M-KCl (κ = 0,11187 S·cm–1, 25 °C) byl naměřen odpor
178,9 Ω?
- Příklad VIII.1.2
- Jaká je vodivost 0,1M-KCl v nádobce, je-li plocha elektrod A = 1,25 cm2 a vzdálenost
L = 0,84 cm při t = 18 °C? κ18 = 0,0112 S·cm–1
- Příklad VIII.1.3
- Odpor roztoku Na2SO4 je R = 3,24 Ω. Jaká je specifická vodivost roztoku,
je-li A = 5,25 cm2 a L = 0,85 cm?
- Příklad VIII.1.4
- Vodivost standardního roztoku 0,01 mol·l-1 KCl v elektrodové nádobce při 20 °C
má hodnotu 3,62·10-3 S a měrná vodivost téhož roztoku je 1,278·10-3
S·cm-1. Vodivost deionizované vody v téže nádobce je 3,2 μS. Jakou měrnou
(specifickou) vodivost má voda?
- Příklad VIII.1.5
- Jaká je konduktivita roztoku 0,1M-H3PO4? Molární vodivost Λ =
66 S·cm2·mol–1?
- Příklad VIII.1.6
- Konduktivita roztoku 0,01M-CH3COOH κ = 0,143·10–3
S·cm–1. Jaký je měrný odpor ρ a molární vodivost roztoku Λ?
- Příklad VIII.1.7
- Molární vodivost při nekonečném zředění Λo roztoku KBr je 151,64
S·cm2·mol–1 (25 °C). Jaká je při téže teplotě molární vodivost
Λo dusičnanu draselného?
- Příklad VIII.1.8
- Molární vodivost Λo roztoku NaCl (18 °C) je 108,99
S·cm2·mol–1, λo(Na+) = 43,3
S·cm2·mol–1 a λo(H+) = 316
S·cm2·mol–1. Jaká je molární vodivost
Λo(HCl) při 18 °C?
- Příklad VIII.1.9
- Mezi elektrodami rozměrů 1x1 cm, vzdálenými od sebe 1 cm, vykazuje roztok CuSO4 10 %(m/m)
resistanci 31,25 Ω. Hustota roztoku je 1,107 g·cm–3. Jaká je konduktivita,
molární a ekvivalentová vodivost? Mr(CuSO4) = 159,64.
- Příklad VIII.1.10
- Roztok 0,5M-KCl má specifický odpor (resistivitu) 20 Ω·cm (při 18 °C). Vypočtěte
molární vodivost roztoku KCl.
- Příklad VIII.1.11
- Kyselina sírová 5 % (m/m, ρ = 1,033 g·cm–3) vykazuje odpor 9 Ω
(pro 18 °C); elektrody velikosti 8x8 mm jsou od sebe vzdáleny 12 mm. Vypočítejte a) odporovou
konstantu nádobky ψ, b) konduktivitu κ, c) molární vodivost
Λ kyseliny.
- Příklad VIII.1.12
- Vypočtěte molární vodivost Λ roztoku 2M-HCOOH, jestliže odpor 109 Ω byl změřen
elektrodou, kterou při kalibraci článku s 0,1M-KCl byla naměřena resistance 68,2 Ω.
κKCl = 1,167 S·m–1
- Příklad VIII.1.13
- Vodivostní nádobka naplněná roztokem 0,02M-KCl vykazovala při 25 °C odpor 95,1 Ω
(κKCl = 0,002768 S·cm–1); v nádobce naplněné
0,005M-AgNO3 byl naměřen odpor 414 Ω. Jaká je molární vodivost roztoku AgNO3?
- Příklad VIII.1.14
- Jakou ekvivalentovou a molární vodivost má roztok K4[Fe(CN)6], je-li při nekonečně
velkém zředění ekvivalentová vodivost (25 °C) iontů K+ a Fe(CN)64–
λo = 73,5 a 111,0 S·cm2·ekv–1?
- Příklad VIII.1.15
- Jakou teoretickou konduktivitu má redestilovaná voda při 18 °C? Pro tuto teplotu platí
Kw = 0,74·10–14, Λo(H+) =
315 S·cm2·mol–1, Λo(OH–) =
171 S·cm2·mol–1
- Příklad VIII.1.16
- Jakou hodnotu konduktivity naměříme u destilované vody, která se sytila vzdušným CO2 při
25 °C? Ve vzduchu je 0,03 %(v/v) CO2, rozpustnost CO2 při tlaku 101,325 kPa
a teplotě 25 °C je 0,0338 mol·l-1.
K1(H2CO3) = 4,446·10–7
(pK1 = 6,352)
- Příklad VIII.1.17
- Kolik mg KCl je rozpuštěno ve 100 ml vody, je-li při teplotě 25 °C konduktivita roztoku
κ = 2,372·10–5 S·cm–1 a vody κ =
1,32·10–6 S·cm–1? Mr(KCl) = 74,55
- Příklad VIII.1.18
- Vypočtěte hodnotu konduktivity κ pro 0,1M-KCl při 15 °C, 20 °C a 25 °C,
je-li κ18 = 1,119 S·m–1 a konstanta b = 0,024
S·m–1·K–1.
- Příklad VIII.1.19
- U-trubice byla naplněna roztokem elektrolytu (KNO3) a KMnO4. Do ramen byly
zasunuty elektrody, jejich vzájemná vzdálenost byla 30 cm. Při napětí U = 110 V a teplotě
18 °C se obě rozhraní mezi barevným a bezbarvým roztokem pohybují k anodě – za 15 minut činil rozdíl
rozhraní roztoků 3,7 cm. Jaká je molární vodivost iontů MnO4–?
(Aplikace Nernstovy metody pohyblivého rozhraní na měření rychlosti migrace iontů.)
- Příklad VIII.1.20
- Jaký je iontový produkt vody při 18 °C, je-li konduktivita redestilované vody κ =
4,18·10–8 S·cm–1?
Λo(H+) =
315 a Λo(OH–) = 171 S·cm2·mol–1
(18 °C)
- Příklad VIII.1.21
- Molární vodivost velmi zředěného roztoku NaCl je 108,8 S·cm2·mol–1
(při 18 °C), vodivost 1M-NaCl byla naměřena 74,8 S·cm2·mol–1.
Jakou hodnotu má disociační stupeň α koncentrovanějšího roztoku?
- Příklad VIII.1.22
- Vypočtěte stupeň disociace α a disociační konstantu KHA kyseliny
mravenčí při 25 °C, jestliže v jejím 0,1 molárním roztoku byla naměřena specifická vodivost
1,67·10–3 S·cm–1.
- Příklad VIII.1.23
- Vypočtěte stupeň disociace α a konstantu bazicity KB(NH4OH),
vykazuje-li 0,2 molární roztok NH4OH při 25 °C konduktivitu κ =
5,15·10–2 S·m–1.
- Příklad VIII.1.24
- Molární vodivost roztoku 0,1M-CH3COOH při 18 °C je ΛHAc = 4,6
S·cm2·mol–1, vodivost roztoku 0,001M-CH3COONa při téže
teplotě je 75,2 S·cm2·mol–1. Jakou hodnotu má disociační konstanta
kyseliny KHAc?
λo(Na+) = 43,5 S·cm2·mol–1,
λo(H+) = 316 S·cm2mol–1 (18 °C)
- Příklad VIII.1.25
- Vypočítejte rozpustnost AgCl, je-li specifická vodivost κ (při 25 °C) nasyceného
roztoku 3,46·10–6 S·cm–1 a čisté vody 1,68·10–6
S·cm–1. Mr(AgCl) = 134,34
- Příklad VIII.1.26
- Vypočítejte rozpustnost AgBr při 25 °C, jsou-li specifické vodivosti κAgBr
= 1,352·10–6 S·cm–1 a κH2O
= 1,152·10-6 S·cm–1. Mr(AgBr) = 187,80
- Příklad VIII.1.27
- Jakou hodnotu má součin rozpustnosti Ag2C2O4, je-li specifická vodivost
nasyceného roztoku při 25 °C (korigovaná o vodivost vody) 4,030·10–5
S·cm–1?
- Příklad VIII.1.28
- Jakou hodnotu má součin rozpustnosti Ks(PbSO4), je-li konduktivita
nasyceného roztoku (korigovaná o vodivost vody) κ = 3,78·10–5
S·cm–1 při 25 °C?
- Příklad VIII.1.29
- Vypočtěte rozpustnost a koncentrační součin rozpustnosti jodičnanu lanthanitého ve vodě (18 °C),
je-li specifická vodivost roztoku při této teplotě κr =
79,75·10-3 S·m-1 a konduktivita vody κv
= 0,15·10-3 S·m-1. Iontové vodivosti (18 °C):
λo(La3+) = 177,6 S·cm2·mol–1,
λo(IO3–) = 33,9 S·cm2·mol–1
|
| | |
|
|