|
5.3.4. Vícesytné slabé kyseliny a zásady
Disociační rovnováhy vícesytných kyselin a zásad jsou charakterizovány příslušnými konstantami
K1 až Kn. U analyticky významných protolytů je první konstanta mnohonásobně
větší než následující, a tedy první disociační rovnováha bude mít rozhodující vliv na aciditu roztoku.
V prvém kroku vypočítáme přibližnou hodnotu pHI dvojsytné kyseliny podle již známého vztahu
(45)
kterou zpřesňujeme podle podmínek b) až d) v kap. 5.3.1.
Je-li pK2 > pHI + 1,30 (tj. pK2 > pHI –
log cH2A), druhá disociační rovnováha je nevýznamná a hodnotu pH neovlivňuje.
Je-li však pK2 < pHI + 1,30, příp. je-li (pK2 – pK1)
≤ 1,5, je nezbytné hodnotu pHI upřesnit přičtením koncentrace hydroxoniových iontů
z disociace kyseliny do 2.stupně.
[H3O+]celk. = [H3O+]I
+ [H3O+]II
Dosazením [H3O+]II = [A2-] a [HA–] =
[H3O+]I - [A2-] do konstanty K2
se obdrží kvadratická rovnice
[A2-]2 + (K2 +
[H3O+]I)[A2-] –
K2·[H3O+]I = 0
Protože u slabé kyseliny je [A2-] ≈ 0, lze kvadratický člen zanedbat
(46)
Pokud je
příp. K2 «
[H3O+]
lze ve jmenovateli zlomku zanedbat konstantu K2 a rovnice (46) se zjednoduší na tvar
(47)
Zcela analogicky se postupuje při výpočtu koncentrace OH–-iontů, resp. pOH, v roztocích
vícesytných slabých zásad. V těchto případech ve vztazích figurují příslušné konstanty bazicity
KB.
Řešené příklady:
- Příklad 5.76
- Vypočtěte pH roztoku 0,01 molární dvojsytné slabé kyseliny, jejíž disociační konstanty
jsou pK1 = 2,00 a pK2 = 3,00 !
- Příklad 5.77
- Vypočtěte pH 0,05 molárního roztoku kyseliny jantarové! pK1 = 4,21,
pK2 = 5,64.
- Příklad 5.78
- Vypočtěte pH roztoku 0,01 molárního roztoku šťavelanu sodného! Disociační konstanty kyseliny
šťavelové jsou: pK1 = 1,25, pK2 = 4,285.
|
|