7. SRÁŽECÍ ROVNOVÁHY - příklady k řešení

Příklad 7.33  Jaké množství olovnatých iontů zůstane v roztoku, bude-li látková koncentrace fosforečnanu 0,1 mol·l-1? Příklad 7.34  Kolikrát se zmenší rozpustnost šťavelanu vápenatého v 0,05 molárním roztoku šťavelanu amonného vzhledem k rozpustnosti sloučeniny v čisté vodě? Příklad 7.35  V 1 litru roztoku je rozpuštěno 0,7165 mg AgCl. Jaký objem 0,1M-AgNO3 je třeba přidat, aby se začala tvořit sraženina? Příklad 7.36  Vypočítejte látkovou koncentraci síranových iontů potřebnou na dokonalé vyloučení barnatých iontů (tj. [Ba2+] ≈ 10-4 g/500 ml)? Příklad 7.37  Stanovte minimální látkovou koncentraci hydroxidových iontů v roztoku, při níž se začne vylučovat hydroxid železitý z 0,1 molárního roztoku chloridu železitého! Příklad 7.38  Jaký hmotnostní obsah kyseliny sírové je nutný pro kvantitativní vyloučení SrSO4, tj. [Sr2+] ≤ 1·10-6 mol·l-1? Příklad 7.39  K objemu 10 ml 0,1M-AgNO3 bylo přidáno 10 ml 0,1M-KCl a 480 ml vody. Vypočtěte, jaké množství AgCl zůstalo v roztoku a jaké je ve sraženině? Příklad 7.40  K objemu 10 ml 0,1M-AgNO3 bylo přidáno 15 ml 0,1M-KCl a 475 ml vody. Vypočtěte, jaké hmotnostní množství AgCl zůstane v roztoku a kolikrát bude nalezené množství AgCl menší než v příkladě 7.39! Příklad 7.41  V objemu 1000 ml roztoku stříbrné a olovnaté soli je 20 mg Ag+-iontů a 20 mg Pb2+-iontů. K roztoku přidáváme po kapkách roztok chromanu draselného. Která sloučenina se začne srážet jako prvá? Příklad 7.42  Jaké koncentrační rozmezí musí mít roztok síranu jako srážedlo, aby ze směsi vápenatých a strontnatých iontů (cCa = cSr = 0,3 mol·l-1) se srážel selektivně SrSO4? Příklad 7.43  Vypočtěte látkovou koncentraci stříbrných iontů v roztoku, při níž ze směsi rozpustných chloridů, bromidů, jodidů a chromanů (cX = 0,001 mol·l-1) se začnou vylučovat sraženiny jednotlivých stříbrných sloučenin! Příklad 7.44  Jaké má být pH roztoku, aby se za přítomnosti manganatých iontů kvantitativně vyloučila a ze směsi oddělila sraženina hydroxidu železitého? Dokonalé vyloučení předpokládá v roztoku: [Fe3+] ≤ 10-6 mol·l-1 a [Mn2+] ≥ 0,01 mol·l-1 Příklad 7.45  K roztoku obsahujícímu chloridy a 0,1 mol·l-1 chromanů je po kapkách přidáván roztok dusičnanu stříbrného. Při jaké látkové koncentraci chloridových iontů se začne srážet chroman stříbrný? Jaké hmotnostní množství chloridů v objemu 0,1 litru zůstane v roztoku nevysráženo? Příklad 7.46  Při jaké hodnotě pAg se začne vylučovat z roztoku jodid a bromid stříbrný, jestliže látková koncentrace rozpustných halogenidů bude cX = 0,01 mol·l-1? Jaký bude procentový obsah jodidů z roztoku nevysrážených? Příklad 7.47  V jakém rozmezí musí být látková koncentrace sulfidových iontů v roztoku, má-li dojít k selektivnímu srážení CuS za přítomnosti olovnatých iontů? Látková koncentrace obou kovových iontů je 0,2 mol·l-1. Příklad 7.48  Roztok olovnatých iontů (cPb = 0,001 mol·l-1) je srážen sulfanem na PbS. Jaká musí být koncentrace sulfidu, aby došlo ke vzniku sraženiny a jaké bude pH v tomto okamžiku, je-li roztok nasycen sulfanem (c(H2S) = 0,1 mol·l-1)? Příklad 7.49  V jaké rozmezí pH se bude selektivně srážet sulfid kademnatý v roztoku nasyceném sulfanem (c = 0,1 mol·l-1) ze směsi kademnatých a železnatých iontů, jejichž látková koncentrace je stejná (cM = 0,001 mol·l-1)?