II. ZÁKLADNÍ ELEKTRICKÉ OBVODY Nápověda

II.4. Dělič napětí

Dělič napětí je zařízení, které umožňuje získání menšího napětí, než je svorkové napětí zdroje. Má buď pevné uspořádání k získání určitého konstantního napětí nebo má posuvný kontakt (odbočku), čímž se získá plynule proměnné napětí (tzv. potenciometr). Malý otočný potenciometr se užívá v elektronických zařízeních k jemnému nastavení napětí (tzv. potenciometrický trimr).

Není-li dělič napětí zatížen, obvodem prochází proud podle Ohmova zákona I = U / R. Napětí U1 na odbočce k celkovému napětí U bude v poměru odporů U1 : U = R1 : R a z toho plyne

Rovnice II.16     (II.16)

Je-li odbočka děliče zatížena odporem Rz, pak odpory Rz a R1 spojené vůči sobě paralelně jsou vzhledem k odporu R2 zapojeny v sérii. Tedy

4.5

zlomek2

zlomek3

Výsledný odpor: zlomek4




Napětí na odbočce se zatížením plyne z poměru

zlomek5

zlomek6

Protože R1 + R2 = R, pak

Rovnice II.17     (II.17)

Příklady

Příklad II.4.1 Tabulky Výsledek Řešení příkladu
Dělič napětí R = 50 Ω je připojen na napětí U = 400 V. Na odbočce R1 = 20 kΩ je zapojeno zatížení
a) Rz = 0 Ω, b) Rz = 15 kΩ, c) Rz = 150 kΩ. Jak velké je napětí na odbočce, není-li dělič zatížen a při zatížení, a jak velký proud teče obvodem?
II-4-1
Příklad II.4.2 Tabulky Výsledek Řešení příkladu
Dělič napětí s velkým odporem R = 40 kΩ je připojen k napětí U = 250 V. Jak velké je napětí na odbočce odporu R1 = 5 kΩ a jak velký proud prochází děličem, není-li odbočka zatížena?
II-4-2
Příklad II.4.3 Tabulky Výsledek Řešení příkladu
Dělič napětí s odporem a) R = 100 kΩ, b) R = 10 kΩ je připojen na napětí U = –15 V. Jak velké je napětí U1 na odbočce s regulovatelným odporem R1 = 0 – 10 kΩ? Jak velký odpor odbočky a celkový odpor je třeba pro odvětvení –12 V, –8 V, –2 V, –1,5 V, –1 V ?
II-4-3a II-4-3b
předcházející strana obsah následující strana